Přeměna hlavy uloveného kusu v důstojnou trofej vyžaduje znalosti, dovednosti i praxi. Usnadnit celý proces mohou moderní přípravky, z nichž jsem dva vyzkoušel v praxi
Se slovenskou značkou Tetrao už jste se v mých recenzích setkali třeba při testech obuvi, nožů nebo optiky. Kromě toho vyrábí i různé chemické přípravky pro myslivce, z nichž se mi do ruky dostal albinizér dodávaný v plastové dóze o hmotnosti 500 g. Měl by se uplatnit při vyvařování i odmašťování trofejí a během jejich přípravy na závěrečné vybělení peroxidem vodíku. Základ jeho složení představuje křemičitan sodný (někdy označovaný i jako metakremičitan disodný – pentahydrát). Jde o bílou krystalickou látku rozpustnou ve vodě, která tvoří součást různých čističů. Ke klíčovým vlastnostem této látky patří schopnost reagovat s mastnotou či špínou a způsobit jejich rozpad. Také se používá k praní prádla, kde působí jako efektivní vodní změkčovadlo, a v minulosti se běžně uplatňoval při nakládání vajec jako takzvané vodní sklo.
Nesmí projít varem
Při aplikaci za vyšších teplot má přípravek rozkládat tkáně a zároveň odmašťovat kosti pod nimi. Tím prostředek Tetrao pomáhá bránit i žloutnutí trofejí po delším vystavení, způsobenému zejména zbytkovou mastnotou vystupující na povrch lebky. Výrobce v návodu uvádí, že albinizér lze použít dvěma způsoby: buď s předvařením trofeje v čisté vodě, anebo bez něj. Já se rozhodl pro první možnost, které slibuje lepší výsledek.
Produkt Tetrao jsem měl možnost vyzkoušet v části roku, kdy se většina zvěře nesmí lovit. Přesto se na mě usmálo štěstí. Známý s mysliveckého spolku mi pro test věnoval hlavu srnčete střeleného v závěru roku 2024, kterou měl uloženou v mrazáku. A černá zvěř se smí lovit kdykoliv, takže se ke mně od dalšího nimroda dostala ještě hlava asi půlročního lončáka.
Protože v tomto oboru nemám příliš zkušeností, přizval jsem k testu kamaráda Lukáše –dlouholetého lovce, jenž má na pomyslném kontě několik set divokých prasat a podobně zběhlý je i v práci s trofejemi. Nejprve jsme z obou lebek stáhli kůži a nahrubo okrájeli svalovinu – posloužily k tomu ostré nože z nástrojové oceli DC53 a D2. Následně Lukáš pomocí silnějšího zahnutého drátu s očkem oddělil mozek obou zvířat od lebky a nacvičenými pohyby jej z dutiny vyklepal. Nyní jsme lebky ponořili do studené vody a nechali je asi den působit.
Po 24 hodinách přišel čas vložit budoucí trofeje do vody znovu a převařit je, načež jsme okrájeli další menší kousky masa odstávajícího od kosti. Teď se ke slovu měl konečně dostat albinizér. Dodrželi jsme doporučenou koncentraci 30–40 g na litr vody, která se však tentokrát nesmí vařit – ideálně byste ji měli udržovat na teplotě 80–90 °C.
Rychleji i snadněji
Doba ponoření lebek do horkého roztoku albinizéru se odvíjí od množství zbývající tkáně i věku zvířat. Použité lebky pocházely z mladších kusů, což se také projevilo a za pár desítek minut jsme mohli pozorovat, jak se poslední kousky tkáně od lebky oddělují. To je ten správný moment, kdy byste měli vše z vody vytáhnout, aby se budoucí trofej nepřevařila – kupříkladu nejtenčí konec nosní partie srnčího je křehký a mnohdy jeho část při práci s lebkou zkrátka zmizí.
Fragmenty masa nyní Lukáš z lebek odstranil bez námahy a musel uznat přínos albinizéru: „Zpravidla trofeje vyvařuju jen v samotné vodě. Díky přípravku Tetrao šlo maso od kosti brzo a lehce – nebál bych se říct, že albinizér celou práci urychlil a usnadnil tak o 70 %.“ Teď přišla na řadu vzduchová pistole připojená ke kompresoru o tlaku 10 atmosfér, s jejíž pomocí jsme vyfoukali zbytky i z nejzapeklitějších vnitřních záhybů a komůrek. Pak stačilo lehce přejet kosti klasickou kuchyňskou drátěnkou, nechat usušit a nakonec ponořit do roztoku peroxidu vodíku.
Je při preparaci trofejí takřka nezastupitelný, avšak experti doporučují koncentraci zhruba 10 % a v lékárnách seženete jen jeho 3% verzi. Koupit silnější kysličník je obtížné, protože je od února 2021 zařazen mezi regulované prekurzory výbušnin. Ty se nesmějí volně prodávat a zůstávají dostupné jen hospodářským subjektům a profesionálním uživatelům na základě evidence prodejů a prohlášení statutárních orgánů. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/1148 tedy není možné zpřístupnit myslivcům, stejně jako jiným osobám z řad široké veřejnosti, peroxid vodíku s obsahem nad 12 %.
Obnovit zašlou slávu
Zkušení myslivci vědí, že sebelépe upravené trofeje během let ztratí původní bělost a zažloutnou či zešednou. Vinu na tom má třeba sluneční záření, prach nebo další nečistoty. Pokud stav nevyžaduje zevrubnější zásah, osvědčil se jednoduchý postup: Sundat lebky ze zdi, naskládat je do vany a pořádně je osprchovat co nejteplejší vodou pod velkým tlakem. Tentokrát zapomeňte na vyfoukávání špíny proudem vzduchu – v tomto případě zkrátka nepomáhá.
Jestliže ani zmíněné omytí nezabere, nezbývá než sáhnout po specializovaném přípravku. Hned několik jich nabízí německá společnost Eurohunt se sídlem v durynském Harztoru, která se už přes 20 let zabývá dodáváním loveckých potřeb z různých koutů světa prodejcům mysliveckých potřeb.
Já si zvolil bělící pastu zvanou v domovském jazyce výrobce Trophäenbleiche, která se prodává v plastové dóze o obsahu 150 g. Podle Eurohuntu se dobře uplatní při bělení nejen u starších a zašlých, ale i zbrusu nových kousků, přičemž jedno balení postačuje k ošetření 2–3 lebek srnce nebo jedné lebky jelena. Gelovitá konzistence průhledné pasty připomíná krém na ruce a jednu z jejích složek tvoří nepostradatelný peroxid vodíku.
Jak s pastou správně zacházet? Na dóze nenajdete návod, ale jen QR kód, jenž směřuje na web www.eurohunt.eu obsahující mimo jiné právě manuály k produktům včetně češtiny. Nejprve jemně navlhčete povrch lebky vodou a dokud je mokrá, naneste Trophäenbleiche. Ovšem pozor, česká verze návodu radí použít štětec, což hustota pasty znemožňuje. Jde zjevně o nepřesnost v překladu, protože německá i anglická varianta doporučuje nanášet pastu spíše kartáčkem. Mně se osvědčila klasická kuchyňská houbička, z níž jsem využil jemnější i hrubší stranu.
Efektivní práce
Při aplikaci je třeba dát pozor, aby se pasta nedostala na paroží či rohy, které byste od bělení měli ušetřit. Po pokrytí celého povrchu je třeba nechat Trophäenbleiche působit 12–24 hodin: jen tak dosáhne maximální bělicí účinnosti. Jakmile uvedená doba uplyne, lebku důkladně opláchněte vodou. Kdybyste s výsledkem nebyli spokojeni, lze celý postup zopakovat.
Aplikoval jsem přípravek Eurohunt na levou polovinu srnčí lebky zakoupené ve vetešnictví, na
jejímž spodku jsem objevil uvedený letopočet preparace 1983. Za čtyři dekády poněkud zažloutla – byť její stav ještě nebyl tak hrozný. Asi po 15 hodinách jsem trofej omyl od zkrystalizovaných zbytků pasty a potěšilo mě, že zejména na nejvíce zašlých místech byl rozdíl opravdu markantní. Výrazně bělejší oproti neošetřené polovině byla především partie dásní, před očním důlkem a také na horní straně nosu. Tam jedna kost preparátorovi v 80. letech zjevně upadla a k celku ji musel uchytit, jenže lepidlo trochu vyteklo a vytvořilo nevzhledné žlutavé skvrny. Ty pasta sice zcela neodstranila, ale výrazně zesvětlila, takže už nepřitáhnou divákovo oko na první pohled.
Oba přípravky středoevropské provenience tedy splnily svůj úkol a při práci s trofejemi se osvědčily. Zachází se s nimi snadno a intuitivně, jejich obaly lze opakovaně uzavírat a nespotřebovanou látku uschovat pro použití v budoucnu. Méně zkušený preparátor si musí dávat pozor snad jen na to, aby žádný z nich neaplikoval na paroží či rohy, nebo si s nimi výrazněji nepotřísnil kůži – vzhledem k obsaženým látkám mají totiž dráždivé účinky.
Autor blogu: Miroslav Mašek
Celou nabídku Lebek a úprav trofejí naleznete zde.